Dotaz položen AI ChaptGPT (odkaz v bloku 39):


Co je umělá inteligence a jak pracuje ?

Umělá inteligence (AI) je oblast počítačové vědy, která se zabývá vytvářením systémů a programů schopných vykonávat úkoly, které obvykle vyžadují lidskou inteligenci. Tyto úkoly mohou zahrnovat rozpoznávání obrazů, zpracování přirozeného jazyka, rozhodování, plánování a mnoho dalších.

Principy, na kterých umělá inteligence pracuje, se liší podle toho, jaký typ AI máme na mysli. Zde jsou hlavní principy:
1. Strojové učení (Machine Learning, ML): Tento přístup využívá algoritmy, které se učí z dat. Existují různé typy strojového učení:
    - Supervizované učení (Supervised Learning): Model se učí na základě historických dat obsahujících vstupy a odpovídající výstupy. Cílem je vytvořit model, který bude schopný předpovědět výstupy pro nové vstupy.
    - Nesupervizované učení (Unsupervised Learning): Model se učí na základě dat, která neobsahují explicitní výstupy. Cílem je najít skryté vzory nebo struktury v datech.
    - Učení posilováním (Reinforcement Learning): Model se učí tím, že interaguje s prostředím a získává odměny nebo tresty za své akce, čímž se učí optimalizovat své rozhodování.
2. Neuronové sítě: Tyto modely jsou inspirovány strukturou lidského mozku. Skládají se z uzlů (neuronů) uspořádaných v několika vrstvách (vstupní, skryté, výstupní). Neuronové sítě se používají například při rozpoznávání obrazů a zpracování přirozeného jazyka.
3. Deep Learning (Hluboké učení): Je podmnožinou strojového učení, která využívá hluboké neuronové sítě (s mnoha skrytými vrstvami). Tyto sítě jsou schopné extrahovat složité vzory z velkých množství dat.
4. Pravidlové systémy: Starší přístup, kde se používají explicitní pravidla a logika k tomu, aby systém mohl provádět rozhodování na základě předem definovaných pravidel a pravidel.
5. Zpracování přirozeného jazyka (Natural Language Processing, NLP): Tento obor se zaměřuje na to, jak počítače mohou rozumět, interpretovat a generovat lidský jazyk.

Všechny tyto přístupy mají za cíl napodobit, nebo někdy i překonat, lidské schopnosti v určitých oblastech, ať už jde o rozpoznávání vzorů, rozhodování nebo komunikaci.

Jak fungujke neuronová siť v umělé inteligenci ?

Neuronová síť v umělé inteligenci (AI) je inspirována biologickým mozkem, zejména strukturou a funkcí neuronů. Tato síť je složená z mnoha propojených "neurónů" (umělých neuronů), které pracují společně na zpracování informací.

Zde je základní přehled, jak neuronová síť funguje:
1. Umělé Neurony
    - Neuron je základní stavební blok neuronové sítě. Umělý neuron přijímá vstupní signály (data), zpracovává je a vytváří výstupní signál.
    - Každý vstup do neuronu je násoben váhou (weight), což je číslo, které určuje důležitost daného vstupu. Neuron následně sečte všechny vstupy a použije tzv. aktivační funkci, aby rozhodl, zda by měl poslat signál dál (výstup).
2. Vrstvy v Neuronové Síti
    - Neuronové sítě jsou obvykle organizovány do vrstev.
    - Vstupní vrstva: První vrstva neuronů, která přijímá vstupní data (např. pixely obrázku).
    - Skryté vrstvy: Jedna nebo více vrstev mezi vstupní a výstupní vrstvou. Zde se provádí většina zpracování dat. Každá vrstva zpracovává data a posílá je do další vrstvy.
    - Výstupní vrstva: Poslední vrstva, která vytváří konečný výsledek (např. klasifikaci obrázku jako "kočka" nebo "pes").
3. Trénování Neuronové Sítě
    - Neuronové sítě se "učí" pomocí procesu nazývaného trénování. Během trénování se síť učí, jak správně přiřadit vstupy k požadovaným výstupům.
    - Proces trénování zahrnuje dopředné šíření (forward propagation), kdy jsou data předávána přes síť, a zpětné šíření (backpropagation), kde se upravují váhy neuronů na základě chyby (rozdílu mezi skutečným a požadovaným výstupem).
4. Aktivační Funkce
    - Aktivační funkce určuje, zda neuron bude "aktivován" (tedy zda pošle signál dál). Mezi běžně používané aktivační funkce patří ReLU (Rectified Linear Unit), sigmoidní funkce a tanh.
5. Optimalizace
    - K dosažení co nejlepšího výkonu neuronové sítě se používají různé optimalizační algoritmy, jako je gradientní sestup (gradient descent), který pomáhá síti najít optimální hodnoty vah, aby se minimalizovala chyba.
6. Použití Neuronových Sítí
    - Neuronové sítě se používají v široké škále aplikací, včetně rozpoznávání obrazu, zpracování přirozeného jazyka, herní AI, předpovídání trendů a mnoho dalšího.

Neuronové sítě jsou tedy velmi flexibilním a mocným nástrojem v oblasti umělé inteligence, schopným učit se a provádět složité úkoly na základě velkého množství dat.